Táborové desatero

Podílíme se sami na vytváření soucitného a bezpečného prostředí 🤗.

Respektujeme všechny účastníky tábora. Víme, že jsme každý jiný a je to pro nás normální 🐇🐼🐭🐢🐈🐀🦄🐑🦌🐅🐒🦔🐣🦆🦀🕷️.

Respektujeme „ne“, „nelíbí se mi to“, „nechci“, „nedělej to“ a podobná slova jako celou větu, za kterou nenásleduje „vždyť je to jenom sranda“ ani nic podobného ⛔.

Jsme zodpovědní za naše slova i činy, které ovlivňují pocity a nálady ostatních 🗣️.

Když se nám něco nelíbí, řekneme to 🗣️.

Žádná forma šikany a posmívání není tolerována. Pokud se jen snažíme být vtipní, druhým to vtipné nepřijde a v nás to vyvolá velký vztek, pocit nepochopení, osamocení a nebo smutek, aplikujeme bod devět 😂😭.

Diskuze o čemkoli (včetně veganství) je přijatelná pouze tehdy, pokud je o ni zájem ze strany druhých 💬🗨️.

Každý účastník má právo na své emoce, které vyjadřuje s ohledem na bod číslo jedna (pro lepší pochopení uvádíme příklad :) - vztekat se na oznámený počet kilometrů, které bude potřeba urazit na celodenním výletě boucháním do spacáku a křičením v poloprázdném TeePee před večerkou je zcela v pořádku, bouchání do vedoucího a křičení na kamarády s lepší fyzickou kondicí, kteří se na výlet těší už ne 🥊.

Pokud zažijeme situaci, která v nás vyvolává pocity se kterými si nevíme rady, poradíme se o ní s dospělými, možná už něco podobného v životě zažili a pomůžou nám 💧.

Když vidíme, že je někdo smutný a máme na to dostatek času a síly, zeptáme se, jestli nevadí, že si na chvíli sedneme k němu/ní a klidně jenom tak mlčky ukážeme, že naši táboroví kamarádi na smutek nejsou sami 💚.